Nadace Charty 77 je v novodobém pojetí dobročinnosti a filantropie bezpochyby jedna z nejstarších, která kdy na území České republiky, respektive Československa, existovala.

Když Nadaci Charty 77 jaderný fyzik a exulant František Janouch v roce 1978 ve Švédsku založil, bylo jejím cílem podporovat signatáře Charty 77, jejich perzekuované rodiny a podporovatele v tehdejším komunistickém Československu. Finanční příspěvky i další materiální podpora, které směřovaly ze Západu, jim pomáhaly přežít dobu nesvobody a alespoň trochu vylepšit rodinné rozpočty, které byly s ohledem na jejich často nedůstojné pracovní zařazení vesměs nedostačující.

Když se celý východní blok, včetně Československa, v roce 1990 konečně svobodně nadechl, vyvstala otázka, co bude dál s Nadací Charty 77? Obhájí svoji další existenci, když její původní záměr pominul? Koho bude podporovat v časech svobody a stojí o to vůbec někdo? Brzy se ukázalo, že tyto obavy byly liché a že to byla právě Nadace Charty 77, která učila Čechoslováky, co vlastně charita znamená.

Začalo to Kontem Míša, kdy se celý národ skládal po dvacetikorunách na kluka, který nutně potřeboval operaci mozku, aby měl vůbec šanci přežít. Povedlo se, a kromě úspěšné operace ve Švédsku se do tehdejšího Československa díky štědrosti a solidaritě pořizoval za peníze ze sbírky historicky první Leksellův Gama Nůž.  Na Konto Míša pak plynule navázalo Konto Bariéry, dnes nejstarší a největší veřejná sbírka v zemi, kterou od devadesátých let podporují desetitisíce pravidelných dárců. Konto Bariéry tak přirozeně ukázalo další směřování nadace, která se od devadesátých let začala zaměřovat na pomoc lidem s nejrůznějšími typy zdravotních omezení a handicapů.

„Pomáháme. Vždy. Všem.“

Konto Bariéry tak postupně přerostlo svoji „matku“ a stalo se všeobecně známým projektem a pojmem, který věhlas Nadace Charty 77 postupně zastínil.  František Janouch i další osobnosti, které stály u zrodu obou velkých sbírek, tuto novou situaci akceptovaly. Zakladatel nadace nežárlil na nové projekty, správní rada je přijala za své a „otočila“ nadaci směrem k široké veřejnosti. Stali jsme se opravdu všestrannou nadací, s desítkami tisíc pravidelných dárců a heslem „Pomáháme. Vždy. Všem.“ V tom je naše síla a v tom jsme, zdá se, nepřekonatelní.

„Ačkoli se zaměření Nadace Charty 77 od jejího vzniku v roce 1978 logicky změnilo, respektive přetavilo v potřebu pomáhat lidem znevýhodněným zejména po stránce zdravotní, neznamená to, že bychom někdy polevili v otázce obrany lidských práv či zachování lidské důstojnosti. Spojuje nás vůle veřejně hájit a hlasitě prosazovat občanská i lidská práva. A chceme v tom pokračovat i nadále, protože zápas o všelidské hodnoty se na mnoha frontách vede prakticky nepřetržitě. Nadace Charty 77 má tedy stále ambici být inspirací k odvaze, solidaritě a pokud je to potřeba, tak i ke vzdoru a k hlasité obraně práv, důstojnosti a jedinečnosti každého, pro koho svoboda v nejrůznějších podobách není jen prázdným slovem,“ říká Jolana Voldánová, ředitelka Nadace Charty 77 | Konto Bariéry.


Co si myslí...

Když Petr Sís poprvé otevřel oči

Laudatio na laureáta Ceny Jaroslava Seiferta od předsedy poroty Tomáše Kubíčka. Více

Moc bezmocných jako občanský postoj

Cena Václava Havla očima ústavního soudce a člena poroty Jiřího Přibáně. Více

Cena pro rytíře a rytířky svědomí

Nad Cenou Františka Kriegla se zamýšlí spisovatel a člen poroty Miloš Doležal. Více


Partneři

NAJDETE NÁS NA

Novinky

Chcete-li dostávat novinky, vložte Váš e-mail:
Jdu na to